úterý 18. listopadu 2014

Čeká nás GMO diktatura?

Do tohohle výkřiku se mi hodně nechtělo, několikrát jsem ho odkládala...asi proto, že když si o tomto tématu začnu něco číst, mám chuť si jít hodit mašli. Ale nebojte, to je tím, že já jsem hrozný pesimista...
Geneticky modifikované organismy - GMO - je velmi často skloňované sousloví. Co si pod tím představit? Geny jednoho druhu se nastřelují nebo injekčně vkládají do jiného druhu za účelem vytvoření nové vlastnosti. Je vedlejší, že jedno je zvíře a druhé rostlina... Vznikají tak například rajčata s geny aljašské tresky (aby lépe odolávala mrazům). Tyto postupy jsou velmi hrubé a nepřesné - výsledky nejisté. Co se týče rostlin, nejčastěji je snahou dosáhnout co největší odolnosti proti herbicidům (takže farmář může stříkat více, protože rostlina to vydrží) a schopnost vytvořit si vlastní herbicid. V obou případech do sebe dostane konečný konzument větší dávku těchto toxických látek než při konvenčním způsobu pěstování. Protože je vytvoření takovéhoto produktu vlastně vynálezem, je běžné si ho dát patentovat. 
GM potraviny mají zastánce i odpůrce, ale jisté je jedno - nikdo neví, co to s konzumentem za několik (desítek) let udělá. Ani se tím nikdo nezabývá. Protože to není sledováno, nebude možné dokázat, že ty které zdravotní obtíže jsou způsobeny konzumací GMO.
GM plodiny byly vyvíjeny, aby měly vysoké výnosy a s cílem zamezit hladomorům a přílišnému používání herbicidů a pesticidů. Podle různých studií (http://www.forbes.com/sites/bethhoffman/2013/07/02/gmo-crops-mean-more-herbicide-not-less/) je však evropské zemědělství udržitelnější a výnosnější než to americké. 
Ono ale nejde jen o (ne)zdravou stravu a zdravotní dopad na konzumenta, což je asi nejdiskutovanější téma ohledně GM potravin. Ono jde hlavně o svobodu. Věděli jste, že Monsanto (největší světový výrobce GM semen a Roundup herbicidu) v USA prosadilo zákon, který zakazuje vlastnit sadbu na další rok? Vlastníte třeba starou krajovou odrůdu nějaké plodiny a z úrody si každý rok necháte několik semínek na příště? Jste zločinec... Podle tohoto zákona si musíte každý rok kupovat semínka, která produkuje Monsanto a která Vám příští rok nevyklíčí... No a protože je Monsantu Amerika malá, snaží se, mimo jiné prostřednictvím TTIP (ještě stále je čas podepsat petici!!), nacpat nám to sem do Evropy. My si tu s velkým úsilím pipláme biofarmy a oni nám za rohem zřídí pole s geneticky modifikovanou kukuřicí. A vítr zanese pyly té GM do té bio (na vzdálenost až 100 km) a úplně ji tím znehodnotí. A to nemluvím o tom, že Monsanto pak může biofarmáře zažalovat za ukradení svého patentu, což se v USA běžně děje - Monsanto tyto soudy vyhrává! Tohle by nevymyslel ani Orwell. 
Čím dál více lidí trpí různými alergiemi, ekzémy a dalšími nemocemi způsobenými především nekvalitní a nepřirozenou stravou. Nechápu, že se někomu chce riskovat experiment jménem GMO. Většina lidí to možná neví, ale přestože v Evropě je produkce GM potravin (ještě) zakázaná, nejsou zakázaná GM krmiva pro zvířata. Správně tušíte, že nebezpečné toxiny se dostávají do masa, takže pokud ho jíte, GM potraviny pro Vás vlastně nebudou zas až taková změna. 
Samozřejmě není možné zamezit ani tomu, aby do Evropy (jediného kontinentu, který zakazuje až na výjimky pěstování GM plodin) nepronikaly GM potraviny ilegálně. Nezapomínejme ale, že tyto věci můžeme ovlivnit jedině tím, co se rozhodneme koupit. Nákupem kvalitních potravin podporujeme zodpovědný přístup k planetě, ale i podnikání a svému zdraví, v opačném případě přispíváme k obrovským ziskům megakorporací jako je třeba bezohledné Monsanto.


kresba: Pepa Vaníček

15 komentářů:

  1. Studio o (ne)výnosnosti GM plodin (anglicky)
    http://www.ucsusa.org/food_and_agriculture/our-failing-food-system/genetic-engineering/failure-to-yield.html

    OdpovědětVymazat
  2. Pro doplnění - Monsanto a žaloby na farmáře http://e-republika.cz/article1802-Monsanto-vyhralo-alobu-u-Nejvy-iho-soudu-USA

    OdpovědětVymazat
  3. Jako vždy výkřik na zajímavé a snad i aktuální téma.
    Ad video: se svými základními znalostmi vysokoškolské molekulární biologie a biochemie nejsem schopen rozpoznat, zda použité argumenty nebyly zkompilovány odpůrci GMO tak, aby jakousi konspirační teorií vylekaly veřejnost, aby se GMO vyhýbala (pokud je to dnes ještě vůbec možné). Pokud ale vezmu v úvahu selský rozum, tak je jasné, že všechno na Zemi nejlíp fungovalo, dokud do toho nezačal člověk strkat svoje všetečné prsty. Takže bych videu i věřil, zvlášť pokud připočtu své vlastní zkušenosti s chováním farmafirem a vůbec s farmaceutickým byznysem, který opravdu žije z toho, že jsou lidi nemocný. Je mi líto, že to musím psát zrovna já, ale je to tak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Taky je mi to líto, kdybys napsal, že se tomu nedá věřit, hned by mi bylo víc do skoku...

      Vymazat
  4. Bohužel, ze zdravé výživy se stalo novodobé "náboženství", které v sobě jistě nese dobré a zdravé jádro, nicméně se najde i spousta bludů a hoaxů, na které však lidé slyší, protože obvykle konfrontují s uměle vytvořenou hrozbou. U GM plodin je dobré si uvědomit, že všechny naše dnešní plodiny jsou geneticky upravené. Tisíce let šlechtění vytvořily to, z čeho dnes děláme chleba, rohlíky, atd... To nebyl samovolný proces, ale trpělivá práce člověka, který vybíral náhodně mutované jedince s nějakou výhodou. Když byl rozluštěn genetický kód, dostaly se nám do rukou znalosti, se kterými už nemusíme čekat na náhodnou mutaci, ale konkrétní gen můžeme zavést do organismu, ve kterém by dříve nebo později mohl vzniknout i samovolně. Možná to pro čtenáře bude novinka, ale toto se v přírodě děje už miliony let zcela přirozeně (viz viry nebo Agrobakterie). Nejde tedy o smíchání např. ryby se špenátem, jak se na některých obrázcích objevuje. Co se týče zdravotních rizik, tak všechny enzymy a bílkoviny se v žaludku rozkládají na jednotlivé aminokyseliny. Z těch si potom naše těla staví ty svoje. V hotové formě se nic nevstřebává. Ani ty geny ne. Denně zbaštíme spoustu cizí DNA, a všechna se působením žaludečních šťáv rozloží a vstřebá. Ty geny do nás nenaskáčou :-) Není tedy třeba mít z nich strach. Zcela mylné je také tvrzení, že "není jasné, co to s konzumentem udělá". Všechny GM plodiny musejí (alespoň v EU) projít dlouhodobým hodnocením rizik jak z hlediska zdraví, tak i ekologie. Také proto je u nás GM plodin tak málo. Nechci se tady nijak navážet do autorky, ani jejího článku. Každý máme nějaké svoje znalosti, ze kterých vycházíme při tvorbě našich postojů. Chtěl jsem jen vnést trochu toho druhého pohledu na věc. Hezký den :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za ten druhý postoj, jsem ráda za diskusi, o tu přece jde. Bohužel tisícileté šlechtění není to samé jako umělé změnění DNA, které by přirozeně nebylo možné. Také dříve nebyla produkována semena, která další rok nevyklíčí. Nejvíc mi jde prostě o tu svobodu moci si vybrat to nejíst, což zřejmě brzy nebude možné. A chování Monsanta je v mých očích neobhajitelné. Taky přeju hezký den:)

      Vymazat
    2. Těžko říct, co by přirozeně možné bylo a co ne - těch kombinací alel v genomech všech organismů co kdy na zemi žily (a jednou budou žít) je tolik, že klidně taková kombinace již v přírodě nastat mohla. Pouze u toho nebyl člověk, aby ji použil pro šlechtění dál. S těmi semeny to také není úplně pravda - kříženec pšenice a žita - žitovec se běžně prodával(prodává) do rozvojových zemí, kde má dobré podmínky, nicméně další generace je sterilní => nutnost koupit nové osivo.
      Vpodstatě nová semínka si musíte koupit i u paprik / rajčat a jiných generativně množených rostlin, protože se jedná o semena F1 generace s nejlepšími výsledky. Další jejich potomci na tom budou o dost bídněji. A to není žádná zlomyslnost obchodníků, to je genetika.
      Jsem jen přírodovědec a do politiky nadnárodních firem nevidím (a dovolím si tvrdit, že těch, kteří znají pravé záměry je na celém světě velice málo). Čili nehodnotím zde strategii Monsanta, spíš GMO jako takové. V současnosti nemá v ČR povolení pro uvádění do oběhu ani jedna GM rostlina, čili nemusíte podléhat panice, že všude okolo jsou potraviny z GM surovin :-)

      Vymazat
    3. Já už vůbec nejsem žádný odborník, jen mě to zajímá, tak jsem si o tom něco přečetla. A našla jsem několikrát informaci, že GM kukuřice určená na krmivo prý v ČR povolená je. To znamená, že se tu pěstuje a že se může pyly přece volně šířit. A co si myslíte o hromadném vymírání včelstev, které je spojováno s pěstováním GMO?
      Ale když budu chtít, tak semínka rajčat i paprik původních odrůd, do kterých nebylo nijak zasahováno, např. v Gengelu stále ještě seženu. Až se tu pěstování GM plodin povolí, což je bohužel podle mě jen otázka času, tak bude tohle ohroženo, ne-li zakázáno. A to, že se používají GM krmiva, z nichž přechází toxiny do masa zvířat, s tím souhlasíte?

      Vymazat
    4. Seznamy všech plodin naleznete na http://www.mzp.cz/cz/registr_povolenych_geneticky_modifikovanych_organismu , přičemž se rozlišuje několik úrovní povolení: 1) pro uzavřené nakládání - v laboratoři, 2) pro uvádění do ŽP, což je testování na experimentálních políčcích a za přísných podmínek kontroly, 3) pro uvádění do oběhu - pokud rostlina vyhoví všem nárokům na bezpečnost ohledně zdraví, životního prostředí apod.
      Většinou druhý typ povolení vlastní výzkumné ústavy (např. Ústav experimentální botaniky AV).
      Nutnost povolovacího kolečka platí i pro dovážené plodiny. Ale protože to trvá i více než 15 let, nikomu se nevyplatí do EU takové plodiny nebo výrobky z nich dovážet. A pokud ano, jsou to právě bohaté nadnárodní firmy, nikoliv "slušní zemědělci" :-)

      Pokud by pyl z kukuřice opyloval nějakou jinou, opodál rostoucí kukuřici, nebude to mít žádný dopad. normálně vzniknou semínka, ty se nadrtí na mouku, příp. jinak zpracují (na krmiva a podobně). Nevznikne žádný "super-brutus nebezpečný mutant". Ke vzniku takových rostlin dochází mnohem častěji přirozeně zplaněním nějaké dovezené okrasné rostlinky, která se po 80ti letech pokojného pěstování na zahrádkách zvrhne v monstrum (viz např. bolševník, křídlatky, netýkavka žlaznatá, akáty, borovice vejmutovka aj.)

      Kukuřice (obilniny obecně) totiž nemají v naší krajině druhy, se kterými by se mohli přirozeně křížit a zplaňovat. Problém by mohl být dejme tomu u řepky, ale to je spíš hypotetická úvaha.
      Hromadná vymírání včelstev mají na svědomí dva hlavní důvody - varoáza a včelí mor. Že by to nějak souviselo s GMO, o tom nevím, zajímal by mě zdroj takové informace :-).

      Pokud budete chtít semínka původních odrůd papriky, budete si je muset objednat z nějakého kvalitního botanického ústavu, kde mají k dispozici semena původních druhů paprik (nebo i jiných plodin), případně hledat na svazích And. Papriky, stejně jako rajčata nebo brambory byly totiž šlechtěny ve Střední Americe již dávno před Kolumbem. Je tedy otázkou, co je to "původní odrůda". Stejně je tomu tak i u ostatních plodin. Člověk si prostě tisíce let dal záležet a uměle vybíral a křížil spolu různé druhy a odrůdy.

      Co se týče importovaného masa, které bylo krmeno GMO, nemám s tím problém, řízek si klidně dám, protože jak už jsem psal výše, každá potrava se nejdřív rozloží a metabolizuje. Čili pokud mi nevadí, že (bio)kráva na louce sežrala rulík, pryskyřník nebo vlčí bob (což jsou samy o sobě kytky jedovaté), nemusí mi vadit ani GM krmená kráva :-) Nevím, jaké toxiny by měly do masa přecházet. Co mi vadí, je dobytek dopovaný antibiotiky a krmený masokostní moučkou (od čehož se již dnes upouští).

      Juj, to jsem se rozepsal :-D

      Vymazat
    5. Díky za ten seznam.
      Ale pokud bude farmář ta semínka chtít znovu zasadit, tak mu nevyklíčí a bude si muset koupit nová, je to tak? Tím se dostává do závislosti firem produkujících sadbu. A ze zplanělého bolševníku nebo netýkavky nikdo nebude dělat obrovská pole rostlin, které budou lidé nuceni jíst, protože jiné nebudou k dispozici. O včelách např. zde: http://uspesnyvcelar.webnode.cz/news/vcely-umiraji/, zde: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2197-ministerstvo-zemedelstvi-illinois-ilegalne-zabralo-soukrome-vlastnene-vcely-odolne-proti-jedu-v-gmo nebo zde pod obrázkem: http://petrik.bigbloger.lidovky.cz/c/116689/Rizika-geneticky-modifikovanych-organismu.html.
      Dobře, tak papriky jsou špatný příklad, ale třeba ječmen, žito, tuřín, druhy místního ovoce a zeleniny, od tohohle všeho když si seženu semínka starých odrůd, tak se přece úroda nebude každou generaci znehodnocovat jako u F1.
      Maso, to by bylo na samostatnou diskusi...:)
      Ani nevíte, jak by se mi ulevilo, kdybyste mě přesvědčil:)

      Vymazat
  5. Doporučuji (anglickou) knížku GMO Myths and truths, volně ke stažení zde http://earthopensource.org/index.php/reports/gmo-myths-and-truths

    Není to zrovna šťavnatá kniha, ale obsahuje spoustu informací o tom, jak se GMO "vyrábějí", nebo chcete-li šlechtí. Jsou v zásadě dva způsoby (možná jich je víc, ale já vím jen o těchto dvou)
    V prvním případě se cizí alely do buněk nastřelují, část z nich se trefí do nějaké náhodné části DNA, kde už zůstane.
    V druhém případě se připraví speciální virus, do jehož DNA se vloží požadovaná sekvence DNA. Virus následně infikuje buňky cílové rostliny a opět do náhodných míst v DNA vloží svojí "vlastní", upravenou DNA.

    Problém je v tom, že není žádná možnost kontroly nad tím, kam bude DNA vloženo. Některé části DNA jsou neaktivní a když se nové DNA vloží tam, nestane nic. Když se nové DNA podaří dostat na do aktivní části, tak ji často poškodí, protože se dostane třeba doprostřed nějaké sekvence. Vzniká tak spousta odpadu, různých nemocných rostlinek, které rychle hynou, většinou už v miskách v laboratoři. Ty, které přežijí jsou pak umístěny do květináčů, opět jich většina uhyne. U toho malého procenta které přežije stále není jistota, že se nic nepokazilo. Že třeba nějaká kombinace genů nebo jejich alel nedělá někde bordel. V tom počtu náhodných kombinací to jde jen těžko zjistit.

    Je velká šance, že takto vznikne něco špatného, ale my to zjistíme až pozdě. Tolik můj názor.

    PS: http://www.coctu.cz/2014/06/gmo.html

    OdpovědětVymazat
  6. Ještě něco málo čtení o GM plodinách a rostoucím používání herbicidů
    http://www.foeeurope.org/sites/default/files/press_releases/foee_1_introducing_glyphosate.pdf

    OdpovědětVymazat
  7. A česká verze dokumentu http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2013/07/roundup.pdf

    OdpovědětVymazat
  8. Ještě teda přikládám odkaz na ty včely: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3215

    David Votrubec:

    Ve svém příspěvku jste ale sám dal víceméně vysvětlení pro otázku, zda se někde něco nepokazilo...
    V laboratoři se nejprve transformují jednotlivé rostlinné buňky (technologie jsou různé, do metodiky zabíhat nechci), u kterých se zjišťuje, zda byl opravdu vnesen onen gen. Dále se "povedené" buňky namnoží, a testuje se, zda skutečně produkují tu kterou látku. Potom jdou do těch květináčů, z nichž se vybírají nejlepší a nejperspektivnější jedinci. Ono totiž pokud něco nefunguje jak má, tak obvykle samo hyne - jak jste už zmínil. Pomiňme teď samotný gen, který chceme cíleně do rostliny vnést. Pokud by transformací došlo k narušení sekvence pro důležitý gen, rostlina by uhynula. V genomu je ale spousta míst, která jsou hluchá a nic nekódují. Každý gen má svoji "start" a "stop" sekvenci. Start je jenom jeden (kodon AUG), ale stopky jsou tři (kodony UAA, UAG, UGA) takže spíš než aby vzniklo něco nového, co bude decimovat okolní svět, vznikne postižený jedinec, který okamžitě uhyne, popř. vznikne protein, který nemá žádnou zvláštní funkci. To je záležitost i přirozených mutací a evoluce - je jen velice malá šance, že se v generaci objeví pozitivní mutace. Většina genetických změn vede k úhynu jedince. Čili ať už toho nebezpečného mutanta vyrobí člověk, nebo příroda, šance je stejná - velice malá. Vzhledem k velikosti produkce spontánních mutantů jich však příroda sama vyrobí mnohem víc :-) Samozřejmě jistotu nemáte v přírodě nikdy :-)

    To, že něco "špatného" vznikne později je téměř jistota. Mám ale spíš na mysli bakterie rezistentní na antibiotika a nově mutované viry, které jsou geneticky mnohem plastičtější - ano, i ty mohou být vytvořeny uměle pomocí genetického inženýrství. Ale to už je zcela jiný problém.

    U rostlin bych se toho nebál. Tam nějaký neřád vznikne opravdu spíš spontánně. Zatím není jediný potvrzený případ "zvrácené" GMO rostliny, ale podívejte se, kolik je po světě invazních druhů, a co působí za škody na životním prostředí.

    Co se týče glyfosátu, jedná se o herbicid, který je poměrně levný a dobře odbouratelný (cca tři týdny v půdě podle vlhkosti a teploty). Ekologicky relativně košér. Nicméně souhlasím se závěry Duhy, že by se nic nemělo přehánět.

    OdpovědětVymazat