Dárek pro planetu

Máma: "Any, nakreslíš obrázek jako dárek pro planetu Zemi?"

Anežka: "Takový přece už mám, přece tu mandalu, jak je uprostřed sluníčko, pak vrstva zvířat a pak vrstva rostlin!"

Máma: "Nojo, máš pravdu...a jak podle Tebe pomáháme planetě Zemi?"

Anežka: "Chodíme v létě bosi, takže to kytičky nebolí, že po nich šlapeme!"

Máma: "Hm, to jo, ale...třídíme třeba odpad, viď?"

Anežka: "Jo, a taky kupujeme jídlo bez obalů."

Máma: "A nekupujeme jídlo, ve kterém je palmový olej..."

Anežka: "A taky ho nevyrábíme! A taky nekácíme lesy. A chodíme do lesní školky. A nezabíjíme zvířátka, hlavně pavoučky. A jíme jenom zvířátka, která byla šťastná, žejo, mami??"

Máma: "Jo...tak nějak jsem to myslela..."

Anežka se se svou mandalou umístila prosincové v soutěži, kterou vyhlásila firma Tierra Verde a Pravý domácí časopis:)

Zhasněte všechna ta světla!

S Vánoci, svátky klidu a míru, mám mimo jiné spojenou atmosféru tmavé tiché noci nad zasněženou krajinou, v níž září hvězda. Když jdu ale v těchto dnech v noci pěšky domů, vidím, že naší městské realitě není nic vzdálenějšího než tento obrázek.
Běžně únosný světelný smog, na který jsme si jakž takž zvykli, se mění ve světelné a světélkující násilí. Na každém druhém domě na mě blikají šňůry tisíců žároviček. Zajímá mě, jestli ti lidé u toho přemýšlí, když je tam věší. Nebo je prostě vybalí z krabice a natáhnou, protože je 1. prosince a protože to dělají všichni? Když už to dělají, proč to neudělají alespoň nějak vkusně?
Vidím cestou zábradlí balkónů obalená světýlky, barevně blikající okna, barevně blikající okrasné keře, jejichž majitelé se zřejmě řídili taktikou "čím více, tím lépe", barevně blikající siluety domů, barevně blikající úplně všechno. Fyzicky mě bolí se na to koukat. A když si představím to množství spotřebované elektřiny, úplně zbytečně...
Chápu, že ve městě nebo v supermarketech to člověk nemůže ovlivnit, ale doma by si mohl 9/10 toho kabelu zase zabalit do krabice a vystřihnout do okna hvězdu nebo anděla z papíru. Kdy se nám vytratila ze životů jednoduchost a skromnost? Kdy jsme přestali přemýšlet? A kdy jsme naposledy viděli svítit na nebi hvězdy?

Nehmotné obdarovávání

Prošli jsme si vývojem od dob, kdy nic nebylo a na vše se stály fronty přes "můžeme si koupit úplně všechno a taky že si to koupíme" po "bože, kam všechny ty věci dáme?" Škoda, že jsme nezažili doby "máme přesně to, co potřebujeme, nic navíc, nic méně". Doufáme, že se k nám o Vánocích nastěhuje co nejméně nepotřebných věcí, po dostatečně dlouhé době vyhazujeme dárky, které pro nás někdo (možná pečlivě) vybíral, zoufale přemýšlíme, co koupit našim blízkým, kteří už prostě mají všechno. Rušit obdarovávání ale zase nechceme, na to to máme v sobě moc zakořeněné a nakonec je to přece jen pořád radost, alespoň většinou. Krásné je, když se zastavíte, zamyslíte a vymyslíte něco, co se obdarovanému bude opravdu líbit a hodit. K tomu je ale potřeba, abyste ho znali jak své boty a taky ten čas na přemýšlení...v dnešní době těžká věc. A i když se poctivě zamyslíte, může se stát, že Váš dárek se bude zaprášený jen přendávat z místa na místo...

Jedním z řešení této prekérní situace jsou nehmotné dárky. Něco o tom vím, vzhledem k tomu, že moje sestra žije v Anglii a na Vánoce vždy přijede s příručním kufříčkem, do kterého se jí musí vejít vše potřebné. Osvědčily se nám proto vstupenky do divadla, na koncert, na masáž, permanentky na cvičení nebo podobný zážitkový dárek. Dále pak dárek, který se dá hned spotřebovat, rozuměj jídlo či pití, které byste sami sobě pro jeho luxusnost ani omylem nekoupili. To je také obzvlášť vhodný dárek pro tatínky a dědečky. Také můžete vybrat charitativní dárek, třeba kozu rodině v Kongu, ale to si myslím, že dědečci úplně neocení. Sestra mi pravidelně posílá z Anglie k narozeninám veselou (až parodickou) báseň, kterou mi napsala. Vždycky mi udělá velkou radost. Už jsem slyšela také o tom, že si lidé dávají poukázky na společně strávený čas (jak daleko jsme to dopracovali, že si toto musíme darovat na Vánoce) nebo naopak volný čas (pro otce od rodin velmi ceněný dar...dobrá, i pro matky). Určitě vám fungují spousty dalších možností. Můžete tak mít ze sebe dobrý pocit, že nepodporujete koloběh zbytečných věcí a zboží z továrny na pulty, k nám do šuplíku, do popelnice, do spalovny. 

Příjemné přemýšlení nad dárky a hezký advent!

Biomrkev v plastu

Jste-li tak uvědoměle smýšlející, že si alespoň někdy kupujete biozeleninu, určitě jste na to již narazili - biomrkev v plastovém sáčku, biořepa na polystyrenovém tácku zabaleném v igelitové fólii. Zřejmě si máte díky tomu uvědomit, že si kupujete jakože luxusnější zboží. Protože hned vedle se válí obyčejná mrkev bez obalového materiálu. Stojíte v tom supermarketu a říkáte si, jak to měly naše babičky jednoduché, že nemusely zaměstnávat hlavu takovými.....složitými rozhodováními.
Takže my se snažíme zamezovat používání chemikálií v zemědělství poptávkou po biozelenině, ale druhým dechem vytváříme naprosto zbytečný nerozložitelný odpad. A to nemluvím o tom, že pod těmi potištěnými obaly nemáte šanci vidět, že je třeba Vámi kupovaná potravina plesnivá. Ono je to logické - zelenina není chemicky ošetřená, tím pádem podléhá rychleji zkáze a v igelitovém obalu se zapaří. Mám pocit, že by bylo proti přírodě, kdyby vydržela v pořádku více než dva dny. A pak přijdou odpůrci "biosnažení" a řeknou: "No to si tam nahoře zas někdo mastí kapsu, tolik peněz a nakonec je to plesnivý!"
Tak já jdu napsat na Ekofarmu Deblín, jejíž zeleninu jsem nejčastěji v supermarketech viděla, ale bojím se, že budou argumentovat nějakými chytrými povinnými hygienickými předpisy.

Nejlepším řešením je samozřejmě vyhnout se supermarketům a kupovat zeleninu přes biobedýnky nebo na farmářských trzích (zde Vám ale nikdo negarantuje původ zeleniny), což je většinou logicky možné od jara do podzimu. A na zimu holt potřebujete veeelký sklep, ve kterém jsou ideální podmínky pro skladování mrkví, brambor, cibule, dýní, jablek a kysaného zelí až do května...kdo to dneska má, ten se teda má...

kresba: Pepa Vaníček

Na kozí farmuu!!

Dnes tu mám další z našich tipů na výlety s dětmi, aneb jak strávit hezký den a přitom ukázat dětem něco zajímavého, přirozeného a obohacujícího bez toho, aniž byste museli vyprázdnit obsah peněženky za blbosti. 

Výletní areál Pěnčín (Pěnčín u Jablonce nad Nisou, ne u Turnova) je místo, kam se vracíme moc rádi. Je to ekofarma, tudíž tu mají zvířátka - úspěch u dětí zaručen, zvlášť u těch, kteří nemají možnost trávit prázdniny u dědečka a babičky na venkově. Ale nejen to, mají tu korálkovou dílnu s desítkami druhů skleněných perliček, ze kterých nejedné holčičce i klukovi přechází zrak. Mají tu brusírnu perel s možností prohlídek, kde se můžete dozvědět něco o tradičním řemesle našeho kraje, zemědělské minimuzeum, obchod s kozími a ovčími produkty v biokvalitě, pastviny, kde můžete pozorovat stáda ovcí... Navíc je odtud blízko do přírody, na Černou Studnici Vás údajně i vyveze nějaký vláček, ten asi jako jediný nemáme vyzkoušený. 

Jestli se budete o prázdninách pohybovat v okolí Jablonce nad Nisou, určitě zauvažujte o návštěvě!

Co na chleba

Vypadá to, že všichni, kdo se snaží nahradit nebo omezit mléčné výrobky, ať už z důvodů zdravotních nebo etických (něco málo o chovu krav), řeší stejný problém - co na chleba. Nápad, jak udělat z rostlinných zdrojů chuť nefalšovaného másla, bohužel nemám, ale mám pár tipů, jak nezkrachovat na kupovaných pomazánkách, nepřibrat po chlebu s marmeládou a zpestřit si jídelníček.

Vím, že bych měla drahým čtenářům doporučit chleba a pečivo vlastně vůbec nejíst, není to nijak extra zdravé. Ale přiznejme si - kdo to bez pečiva dává?? Takže pro ty, kdo to nedávají:)

Velmi se mi osvědčilo vařit domácí luštěninové a obilninové pomazánky. Je to levné, zdravé, je toho spousta a většinou to velmi dobře chutná, dokonce i dětem. I když člověk zvyklý na taveňáky si možná chvíli zvyká. Nejjednodušší postup je uvařit (nebo použít z plechovky) fazole, cizrnu nebo třeba slunečnicová semínka a rozmixovat se sušenými rajčaty, červenou řepou (syrovou nebo uvařenou), olivami, pečenou dýní, paprikami nebo tím, co je prostě zrovna v sezóně a po ruce, a dochutit, nejlépe bylinkami, různými natěmi, česnekem, olejem a umeoctem. Taková hmota se dá samozřejmě konzumovat nejen na chlebu, ale i na zelenině, se slanými tyčinkami, jak koho napadne. Originální recept na hummus si vygooglete.

Trochu složitější, ale ne o moc, je typ pomazánky se smaženou cibulkou. Osmažená cibulka se zasype větším množstvím lahůdkového droždí, rozmixuje s uvařenou pohankou a zase dochutí. Nebo špaldou, ječmenem,...ale to už je asi pro většinu lidí "moc zdravé":). Nebo vynechte lahůdkové droždí a smíchejte cibulku s uvařenou červenou čočkou, kari a protlakem. Tyto pomazánky se dají velmi jednoduše rozmixovat i tyčovým mixérem.

A až jim propadnete, můžete si zkusit suroviny na ně objednat bezobalově.

Ohlédnutí za Greenfestem

Někdy se Vám třeba zdá, že recyklujete k zbláznění, už ty různé pytlíčky a flašky nemáte kam dávat! V noci přemýšlíte, co jíst, co kupovat, kde to kupovat, co vyhodit, kam to vyhodit, abyste co nejméně zatížili planetu a pak si zase říkáte, jestli to má vůbec smysl, vždyť všude kolem je to lidem jedno. V takovém rozpoložení (tedy samozřejmě klidně i v jiném...) je dobré navštívit akci jako je Greenfest. Je to ekologický festival, který se v Liberci konal již potřetí. Najednou zjistíte, že nejste zeleným myšlením postiženi sami. Dokonce, že jsou i lidé, kteří myslí ještě zeleněji a není jich málo. Hrozně Vás to povzbudí, utvrdí, že to má smysl, a inspiruje k dalšímu konání. 

Letošní Greenfest byl zaměřený na jídlo. Návštěvníci si mohli poslechnout přednášky o živé stravě, veganství, makrobiotice i práně, jak komu libo, ale i konopném stavitelství, přírodních zahradách nebo mužství. V Altánu se představilo například brněnské divadlo DNO, které je tedy velmi alternativní, rozhodně zajímavý zážitek:)) Nechyběla ani dětská jóga nebo módní přehlídka. Ve stáncích jste si mohli koupit veganské a vitariánské jídlo, šťávy, smoothie a další speciality, látkové plenky a vložky, chytrou literaturu, dřevěné kliky, drahé kameny, oblečení z biobavlny, přírodní kosmetiku na vlasy, "bosé" boty a spoustu dalších věcí. Nás zaujaly znovuplnitelné kapsičky na domácí přesnídávky a příkrmy pro děti, od kterých si slibujeme, že z nich naše robátka s nadšením vysají i takové pokusy jako třeba řepovo-mrkvovo-nevímcoještě-jablečné smoothie...ve skleničce se jim to totiž prý nějak nepozdává.

Takže pokud Vám to za rok vyjde, určitě neváhejte!